tým Pumovci: Puma, Terka, Kačka, Sádlo, Míra, Johny, Gogo, Big

tým Benyovci: Beny, Rosi, Emysh, Honza, Honzys, Smolda, Bart

a šéfka Yetti

Přijeli jsme do Oslavice našli jsme si školu a ubytovali jsem se .Šli jsme ven.A venku jsme potkali jsme kozičky a potom sme si zahráli polívka se vaří,fotbal.Potom se začalo stmívat a šli sme do školy.a ve škole sme si zahráli- po těch hrách venku jsme si dali večeři, pak byly nějaký další hry, ty už si nepamatuji, pak ten chodník slávy-holywood, pak možná ještě nějaká ta hra a pak už spánek

Terka

Sobota

V sobotu nás vzbudily písničky z českých pohádek. Tak jsme vstali a provedli vyčištění zubů. A pak už následovala snídaně – rohliky s máslem a marmeládou. Když jsme dojedli, začali jsme se chystat na výlet. Přestože se několik lidí vracelo pro pláštěnku, tak nakonec nepršelo. A šlo se.... Šli jsme do Velkého Meziříčí a na náměstí jsme našli kešku. cestou nám ještě Johny dával hádanky. Nejtěžší byla „Když to leží, mlčí to, když to zvedáš křičí to.“ Byl to Řetěz. Pak jsme se vymotali z města a došli na kraj lesa. Slyšeli jsme datla a tak jsme ho šli najít. Ale našli jsme prd. Zato v další hře jsme na mezi našli spoustu brček schovaných v trávě. Pak jsme měli za úkol přenýst v balíku z přírodního materiálu co nejvíc šišek. Nerad bych se chlubil, ale dali jsme jich 2x víc, než druhá skupina. Šli jsme chvíli lesem až jsme došli do malebného údolí. zde jsme se dozvěděli o medvědovi balíkovi a napodobovali jsme jeho oblíbenou činnost – držení se na stromě. Zkoušeli jsme, kdo se udrží nejdýl. Nejdýl se udržel Beny až jsme měli strach, že ho budeme muset odříznout i s kusem kmene. Pak jsme celé údolí obešli kolem dokola a došli jsme k brodu. Tak jsme to přebrodili. těsně před brodem se taky ve vodě dělal vír. A potom následovala nejdůležitější část dne – oběd. Uvařili jsme si párky s chlebem. Porád jsme měli strach, že nás někdo sebere, protože to bylo v chráněným území.Ale všechno dobře dopadlo. Po obědě jsme se vydali zpátky k domovu. Kousek před obcí, jsme rekonstruovali bitvu maďarů proti švédům. Byla to zajímavá bojovka. A pak už jsme došli do školy a nic zvláštního se nestalo. Ve škole jsme s Gogem uděšlali zajímavej pokus. Lehli jsme si na schody a mezi sebou nechali uličku. A každej, kdo tam šel na nás aspoň jednou šlápl....úmyslně. Tak se nad sebou zamyslete:-). Večer jsem se ještě vyfotili jako vězni, protože tam měli takový cedulky. Mělo by to být ve fotkách. K večeři byla rýže s masem a cibulou. No a spás se šlo pozdě, protože jsme hráli spoustu her.

Neděle

Neděle uběhla poměrně rychle, a v pohodě… Budíček byl v 8:00,přesto někteří ospalci vstávali později, ale zato všichni s dobrou náladou.

Nevím přesně kdy byla snídaně - asi tak v 9hod a po dobrém jídle jsme si začali balit baťohy… Kačka a Puma šly dát lidem z vesnice zbylý chleba a rohlíky pro nějaké ty slepice a další havěť.

Před školou si všichni zahráli nějaké hry s míčem. Po hrách jsme vyrazili. Při cestě na nádraží si všichni povídali a kdo si nepovídal, ten alespoň jenom poslouchal. Když jsme došli na zastávku, tak jsme měli ještě čas, no a samozřejmě jsme si zahráli hru. Hra byla o tom, že se někdo(v tomhle případě Big) ptal na nějaké otázky např. Kdo má doma nějaké zvíře? A protože jsme stáli na dlaždicích, tak jme se vždycky posunuli o jednu dlaždici, pokud měl tedy nějaké zvíře… Pak přijel vlak, ale strojvedoucí nám řekl, že to jede někam jinam. Ale taky nám řekl, že pojede další a ten jede kam právě potřebujeme. Abychom se nenudili při dalším čekání, Yetti všechny pozvala na zmrsku do cukrárny, tedy na náměstí. No a zmrzlina se nedá odmítnout, tak jsme šli. Na náměstí byly cukrárny dvě.Vydali jsme se do první, ale k velkému překvapení naší zmrzku tady neprodávali. No a ve druhé? Bohužel ani ve druhé cukrárně zmrzlinku neprodávali:(. Ale za to tam měli úpa boží zákusky. Všichni si koupili alespoň jeden nebo dva….? Když jsme domlsali mňamky, vydali jsme se zpět na zastávku, ale pro změnu jinou cestou, takovým no… větším kopcem. Kačka a Terka se pořád loudali, ale jim to nevadilo. Po chviličce konečně přijel náš vláček kolejáček. Všichni si nasedali a HURÁ DOMŮ! V Křižanově jsme přestoupili do dalšího (normálního) vlaku a po cestě jsme si házeli Honzisovým míčkem. Neustále nám padal, takže jsme po vagónu míček více hledali, než házeli. Ve zdraví a pohodě a s novými zážitky jsme docestovali do Žďáru - BYLA TO PARÁDA:)

Kačka

Bonus:

Klikni na obrázek:)