Pohybem k naději

I tento rok jsme pomohli dobré věci. Již tradičně jsme se zapojili ...

Do další akce zbývá:

200820092010
201120122013
201420152016
201720182019
LedÚnoBře
DubKvěČer
ČrvSrpZář
ŘíjLisPro
Vypadá to, že ve Vašem prohlížeči kalendář nebude fungovat :( ...
Zkuste použít třeba Google Chrome

Kdo je na břézku?


Celkem 2 návštěvníci:

2 cizí návštěvníci

Kroniky z akcí 2015/2016

Planeta s obtížným hmyzem, aneb Štenice posedmnácté

Účastníci: Beky, Big, Deni, Gog, Heri, Honzys, Jára, Katysh, Kubula, Lucysh, Marťan, Mates, Mini, Munzík, Nikis, Pasťa, Poky, Rosi, Vojta, Yetti, Žanda, Zlesi

Sobota 22.6.2013


Ráno, jsme se sešli u zahrady Vysočina a vyrazili na Štěnici. Cestou nám začalo poprchat, tak jsme se schovali pod střechu hamerského fotbalového hřiště. Když to trošku ustalo, zvedli jsme se a šli jsme dál. Na jednom dětském hřišti jsme se svezli na kolotoči, pohoupali jsme se na houpačce a zase šli. Brodili jsme se lesem, až jsme konečně dorazili na místo:) Za úkol jsme měli nasbírat chrástí a klacky a udělat menší  ohýnek(kupodivu se nám to povedlo). Chvíli jsme seděli, nebo leželi a povídali si, pak přišli Vojtíkovi rodiče a jezdilo se na koních. Když odjeli, mohl začít Štěnický závod. Běhalo se od nejstaršího po nemladší. Na prvním stanovišti byl Big s názvami rostlin,hub a spousty dalších věcí..:) Druhé stanoviště měla Yetti, zde jsme museli přiřadit názvy uzlů a poté si vybrat dva uzly a uvázat je. Třetí stanoviště měla Katysh, museli jsme se šiškou trefit do stromu. Čtvrté stanoviště měl Mini, zde jsme museli poznat azimut. Páté stanoviště měl Zlesi a zde jsme měli rozdělat oheň do výšky jeho pasu. Šesté stanoviště měl Rosi, museli jsme překonat X-ko , teda aspoň myslím, protože Zlesi mě řekl, ať nikam neodbočuju a běžím rovně, tak jsem běžela a vynechala ho. Sedmé stanoviště měli Lucysh a Gogo, zde jsme stříleli vzduchovkou. Osmé stanoviště Honzys, tak tady jsem házeli kostkou a to číslo, které nám padlo nám určovalo kolikrát máme běžet od stromu ke stromu.   Deváte stanoviště Poky, měli jsme odsekat 2 kousky klacků a pak uřezat pilkou kus klády. Desáté stanoviště Heri, tak tady jsme chodili s „vajíčkem“ na lžičce pod provazmi. desáté stanoviště byl Krči a tady jsme měli poznávat značky. Tak a pak už nás čekal jenom cíl. Po štěnickém závodě byly vyhlášeny výsledky a dokonce jsme i ceny dostali:) Navečer jsme rozdělali oheň a opékali buřty. Pak se ale začalo dít něco divného. Slyšeli jsme výstřely a v ten moment přiběhli vystrašení instruktoři a nahnali nás k ohni. Vysvětlili nám kvůli čemu tady vlastně jsme. Měli jsme objevit Atlantýdu. Instruktoři nás hlídali, tak moc, že Nikis byl postřelen a museli jsme ho zachránit. V tu chvíli přiběhl vyplašený a skoro ubrečený Mini a řekl nám, že Honzys a Gogo byli uneseni. Museli jsme vymyslet plán. Večer jsme se vydali na večerní výpravu, najít Goga a Miniho , ale hlavně objevit Atlantýdu. Když jsme došli na místo, tak nám bylo oznámeno , že v lese musíme najít symboly,tak jsme hledali a našli. Vložili jsme je do jejich úložiště a čekali co se bude dít. Začal prskat ohňostroj a začaly se dít zvláštní věci. Už to nebyla sranda, bylo to nebezpečné. Museli jsme se rychle, ale nenápadně vrátit do tábora. Když jsme dorazili,  zjistili jsme, že naše vesmírné dveře byly zničeny, takže byly ukončeny všechny naše další cesty a návštěvy na jiné planety. Honzys a Gogo se objetovali a už jsme je „nikdo nikdy neviděl“. Po vyčerpávajícím dni, jsme se uložili ke spánku a byli ohromeni dnešním dnem.

Deni

Neděle 23.6.2013


V neděli ráno po probuzení jsme šli ke studánce provést nezbytnou „hygi“ a doplnit lahve vodou. Poté jsme rozdělali oheň a udělali si nad ním topinky. Po výborné letní lesní snídani přijeli rodiče Vojty na koních a také on na jeho malém oři. Mohli jsme se povozit na koni a zjistit, jaký je pohled na svět z jeho sedla. Když jsme se dostatečně povozili, rodiče s koňmi odjeli a jen Vojta se s námi rozhodl zůstat. A stihl to tak akorát na přípravu oběda - guláše. A jelikož s námi na akci byli „kuchařští skoro profíci“, tak se ten guláš naprosto povedl a chutnal výborně. Po obědě jsme se šli dobalit a také sklidit náš přístřešek. Vyčkávali jsme příjezdu Nikisovy maminky, aby nám (Nikisovi) odvezla vybavení jako jsou např. celty, vzduchovky atd.Po jejím odjezdu jsme si opět doplnili zásoby vody u studánky a vydali se domů. Cestou jsme si ještě udělali zastávku u Mamuta a kousek dál jsme potkali Jamese na jeho motorce. Mini mu jí i malinko vylepšil ;-D. Pak už následovala jen závěrečná pěší cesta do Žďáru v „plné polní“ a domáci vytahování klíšťat.:-D

Marťan

< Zpět do kronik | Galerie Fotek