Stmelovačka 1. páteční schůzky

Ráno jsme se všichni probudili v 8:00, protože si Muška zapomněla v...

Do další akce zbývá:

200820092010
201120122013
201420152016
201720182019
LedÚnoBře
DubKvěČer
ČrvSrpZář
ŘíjLisPro
Vypadá to, že ve Vašem prohlížeči kalendář nebude fungovat :( ...
Zkuste použít třeba Google Chrome

Kdo je na břézku?


Celkem 1 návštěvník:

1 cizí návštěvník

Kroniky z akcí 2018/2019

Odemykání Doubravy 2016

Účastníci: Havizz, Heri, Jarda, Mini, Míra

Pátek 1.4.2016




První jarní vodu máme zdárně za sebou! Podle počasí to ale spíš vypadalo jako v létě. Nástup do vlaku byl s Havizzem jako vždy hektický a na poslední chvíli, leč povedlo se. Ve Ždáře jsme nabrali zbytek výpravy a vyrazili jsme směr Čáslav. Tam jsme přesedli do motoráčku, div jsme ho neroztlačovali. V Třemošnici jsme nakoupili zásoby a dostatek tekutin a vyrazili po svých v plné polní do tábora. Ze dvou možných tras jsme si vybrali tu delší. Byla sice do kopce, ale za to jsme mohli jít v blátě. Odměnou nám byl krásný výhled na okolní krajinu. Když jsme dorazili do tábora, usoudili sme, že další túra by již nebyla ideální, a tak jsme si jen udělali výlet k nedaleké Pařížovské přehradě. Na hrázi jsme udělali pár skupinových foto ala Beatles a šli jsme se občerstvit do vsi. Večer jsme si nad ohněm udělali vynikající kotlíkový guláš a s kytarou v ruce zapěli Čí že ste hůsličky a jiné pecky. Poté už jsme si jen vyprávěli stračidelné příběhy, při kterých krev tuhla v žilách. Nejsilnější byl ten o Rusalce, který mnohé vyděsil tak, že z toho byli bledí ještě celý druhý den.


Boris

Sobota 2.4.2016




V neděli ráno jsme se vzbudili při řezání pily a začali jsme (někteří ještě rozespalí) uklízet chatky, ve kterých jsme spali. Když jsme se nasnídali a Minimu se podařilo umýt i kotlíky od včerejšího guláše, vyrazili jsme směrem na Pařížov. Zde už na nás čekali lidé z půjčovny Sun Sport, kteří nám půjčili neopreny, lodě, vesty a zkrátka všechno potřebné. Poté, co jsme se složitě nasoukali do neoprenů, jsme vzali půjčené pálavy a přenesli jsme je k řece, nalodili jsme se a vypluli. Cesta byla plná peřejí a záludných kamenů, ale po chvíli už jsme všechno pomalu začali zvládat. Nejtěžší úsek byla Svatomartinská peřej, ale zvládli jsme jí bez větších problémů až na Borise, který se převrhl. Ale to bylo nejspíše kvůli jeho háčkovi, kterého neměl. Dojeli jsme až do Ronova, kde většina lidí končila, ale my jsme si dali klobásu a kofolu a pokračovali jsme až do Žlebů, kde jsme odevzdali lodě, převlíkli se a vyrazili na vlak. Ve vlaku jsme se najedli, někteří se i spali a ostatní k tomu zpíval na celý vagón. Duhová voda se opravdu vydařila.

Jarda

< Zpět do kronik | Galerie Fotek