Čistá Vysočina

Na čtvrtém ročníku duhové Čisté Vysočiny se nás sešlo krásný...

Do další akce zbývá:

200820092010
201120122013
201420152016
201720182019
LedÚnoBře
DubKvěČer
ČrvSrpZář
ŘíjLisPro
Vypadá to, že ve Vašem prohlížeči kalendář nebude fungovat :( ...
Zkuste použít třeba Google Chrome

Kdo je na břézku?


Celkem 1 návštěvník:

1 cizí návštěvník

Kroniky z akcí 2015/2016

Účastníci: Domča, Gog, Honzys, Jarda, Jeník, Kadli, Katysh, Krýša, Kubula, Majkl, Míra, Pasťa, Petr, Poky, Rosi, Sádlo, Soník, Terez, Tomes, Vojta, Žek

Pátek 26.2.2016


Sešli jsme se na našem nejoblíbenějším vlakovém nádraží v malebném městě Žďáře nad Sázavou, odkud odjížděl vlak velevážených Českých drah směrem do Tišnova. Během příjemné cesty se velký šéf Honzys rozhodnul napsat nám každému na ruku ohromné číslo, kteréžto nesmělo býti spatřeno nikým jiným nežli námi. (Tato vražedná hra probíhala celou skvělou akci a mnoho z nás raději obětovalo jednu rukavici při umývání nádobí, nežli by museli býti vystaveni nebezpečí, že jejich číslo bude zpozorováno.)

V Tišnově jsme se odebrali do vznosného školního komplexu, složeného asi z pěti budov a dvou tělocvičen, a po projití tímto labyrintem téměř antických rozměrů jsme nakonec rozložili svá zavazadla ve třídě IX.B (pavilon V). V této době již pro nás byla schystána večeře v podobě skvostných těstovin s briliantní omáčkou.

Nasyceni touto baštou, odebrali jsme se na Pokyho noční hru, kterážto nutila nás nalézti vysílačku ukrytou u jednoho z vedoucích, který byl schovaný, ale jiní vedoucí nás nesměli vidět. Vedoucí byl pokaždé brzy nalezen a hru jsme tedy zvládli poměrně úspěšně. V pozdních hodinách nočních jsme se odebrali zpět do školy a po očistné hygieně uložili svá těla a pomalu upadli do říše snů.

Pasťa

Sobota 27.2.2016


'Ta škola je prostě obří!' říkám si, když po rozcvičce a snídani putujeme jejími útrobami směrem k východu. Plánovaný průzkum perimetru v první fázi zahrnuje výstup na vrchol Květnice a rovněž sběr předem určených vzorků - březové kůry, větvičky dubu, žulového kamínku apod.

Květnice má tvar kopečku zmrzliny, na úpatí je hoodně prudká, pak se svah trochu rovná. Nízkou vegetaci menších křovin a boroviček, co vypadají jako přerostlé bonsaje, střídá dubový lesík u vrcholu. Nahoře se tyčí skupina parádních skalek a šutříků a zatímco děti hrají škatulata na motivy Mírovy pohádky o šíleném houslistovi (lehce inspirovaném Hannibalem Lecterem), neodolávám, nasazuji lezečky a vybíhám pár "bouldříků". Kámen je studený a místy kluzký, rula občas přechází v čistý křemen, což asi potvrzuje geologickou zajímavost Tišnovska - mně je to ale celkem buřt. :-P

Z Velké skály pokračujeme po hřebeni na vlastní vrchol, kde se dočítáme o místní zajímavosti: Tišnovském krasu. Vypadá to, že pod kopcem je ještě jeden svět plný křivolakých jeskyní a krápníků, dokonce Jeník objevuje vstup do jedné z jeskyní - podle mapy asi Květnická propast. Cestu nám ale zastupuje mříž a do jeskyně se nedostaneme.

Scházíme z kopce dolů, míjíme doutnající zbytky větví pálených lesníky (následně jsem se dočetl o jakémsi zásahu místních hasičů datovaném právě na sobotu, který se týkal dohašování ohnišť po lesnících), na největrnějším místě rozděláváme taky oheň a vyrábíme topinky. Za chvíli ale všichni klepeme kosu, a tak se radostně vydáváme závětrnou stranou kopce do údolí. Zahřívá nás běhačka "najdi a seber tenisák strážcům" a pak už se po úpatí kopce kolem obřího kamenolomu a novoměstské trati vracíme.

Po drobném oddechu se ale shodujeme, že oběhnout jeden kopec nám nestačí a míříme na druhou stranu Tišnova - k dominantní rozhledně na Klucanině. Rozhledna je opravdu obří (dokonce možná až zbytečně), tyčí se vysoko nad nejvyšší stromy a je z ní vidět skoro až do Brna.

Cesta nebyla úplně krátká, ale zdaleka nejtěžší to měl Domča, který posledních asi 10 km šel s utrženou podrážkou od měsíc starých pohorek. Kvalitu od firmy Hi-Tec naštěstí skvěle doplnil Mírův provázek, který zbytek boty udržel jakž takž pohromadě.

Po příchodu usínám asi na 2 hodiny a budí mě až vůně těstovin. Lehce slanější chuť doplňujeme adekvátním množstvím tekutin a hrajeme pár super her z koprodukce Kadli + Terez. Mimo jiné pro nás měl Kadli spoustu bezva hlavolamů, na některých si Soník lámal zuby asi 2 hodiny. Na jeho obhajobu - já to ani nezkoušel. :-)

Tak s Kobrou!

Rosi

Neděle 28.2.2016


Ráno jsme se vzbudili a následovala rozcvička a poté snídaně. Na snídani jsme měli rohlíky a pomazánkové máslo či paštiku.

Následně jsme se šli sbalit a poté byli hry, v tělocvičně já jsem se jich neúčastnil, protože jsem se pokoušel opravit Jankovu termosku. Okolo poledne byl oběd. Potřebovali se dojíst těstoviny s masem a zeleninou ze včerejší večeře.

Po uklizení posledních místností jsme se odebrali ven, kde jsme si zahráli poslední hru na pašeráky, hra spočívala v tom, že tým alfa se rozdělil na dva menší týmy.  1. tým měl tomu druhému poslat zprávu a tým bravo měl zprávu odposlouchávat.

Přesunuli jsme se na nádraží. Honzys vyhodnotil akci. Vyhrál tým alfa s 61 frčkami a druhý byl tým beta s 55 frčkami. Nastoupili jsme do vlaku a ve Žďáře vystoupili.

Děkuji Honzysovi za super akci a těším se na další                                                                        Poky

Poky

< Zpět do kronik | Galerie Fotek