Pohybem k naději

I tento rok jsme pomohli dobré věci. Již tradičně jsme se zapojili ...

200820092010
201120122013
201420152016
201720182019
LedÚnoBře
DubKvěČer
ČrvSrpZář
ŘíjLisPro
Vypadá to, že ve Vašem prohlížeči kalendář nebude fungovat :( ...
Zkuste použít třeba Google Chrome

Kdo je na břézku?


Celkem 1 návštěvník:

1 cizí návštěvník

Kroniky z akcí 2015/2016

Z Pohledu do Brodu, aneb tajemný tunel pod nádražím

Čtvrtek 17.11.2011


Sešli jsme se na nádraží a ještě chvilku jsme museli čekat na některé opozdilce. Jeli jsme dvoupatrovým vlakem do Havlíčkova Brodu. Lucysh nám ve vlaku dala papírky se šifrou a my jsme jí ve čtyřech skupinkách luštili. Vyluštili jsme GPS souřadnice. Když jsme vystoupili z vlaku, zadali jsme souřadnice a šli jsme za tím velkým tajemnem. Prošli jsme městem, po mostě přešli řeku a vyšli na louku. Zahráli jsme si na Prince a princezny.

Princ si musel před vybranou princeznu kleknout a ta ho buď pohladila, pokud si ho předtím vybrala, nebo mu dala facku, když si ho nevybrala.

Po další cestě jsme se dostali mezi pole a tam jsme si udělali zastávku, napili jsme se a zahráli si Pexeso.

Na zem mezi dvě skupiny se položí papírky, na každém z nich jsou barevné čáry, například červený křížek. Naše skupina začala. Náš člen vybral dva papírky a zjistil, že jsou na obou stejné modré čáry, takže jsme si papíry vzali. Potom šel další od nás, ale neměl štěstí, nevybral papíry se stejnými čarami. Nakonec vyhráli naši soupeři.

Potom jsme šli dál a po cestě jsme hráli: Miny, Bomba a Kohout kokrhá. Došli jsme k tunelu, ze kterého tekla voda do řeky. Obuli jsme si holinky, rozsvítili jsme baterky a první skupina vyrazila. Já jsem šla se druhou skupinkou, po cestě byla voda a tma a ze stropu viseli pavouci. Šli jsme dlouho. Na konci tunelu byla keška. Byli v ní různé věci. Zapsali jsme se do knížky a šli jsme zpátky, ale občas jsme museli utíkat, protože nám málem ujel vlak.

Protože bylo ve vlaku hodně lidí, neseděli jsme u sebe a nemohli si nic zahrát.

Sepsala: Šindel

Sešli jsme se ve vestibulu nadraží.V 9:10 už byli všichni nastoupení, až na Heriho který přiběhl o par minut později :D.
Děcka dostaly od Yetty dopis z kterého měly zjistit tajný vzkaz napsaný v číselném kodu,na nějž během pár chvil přisli.
Z pohlednice vyplynulo že se chystáme do Pohledu u HB.James dostal ůkol jakož to nejstarší dětský ůčastník zakoupit jízdenku pro celou skupinu,
což splnil na 1čku takže jsme mohli vyrazit.Ve vlaku jsme se rozdělily na 4 skupiny ve kterých jsme počas akce hrály všechny hry.
První hrou ve vlaku bylo o5 luštění čárkové šifry pomocí mřížkového taháku.Po vyluštění s šifry vznikly souřadnice tajemného místa neboli cílu naší cesty.
V Pohledu jsme se stavili v místním zámku kde jsme oblezli 2 pěkně vzrostlé masožravé stromy a nafotily pár fotek.Vydali jsme se směr HB sli jsme přes pole,louky a ají přes hejna vran ,až
jsme se dostali k polozamrzlému rybníku.U něj jsme si zahráli pár pěkných her s kartičkami na zádech.Každý měl na kartičce jiné číslo a někteří jsme meli i křížek,
hráli jsme bez mluvení a různě se rozdělovaly (sudé X liché...).Po dohrání her sme se vydali na cestu a při tom jsme obědvaly.Než jsme se dostaly k místu souřadnic jsme museli
prožít různé strasti např.:cyklisti ve svetrech,bezomovecké doupě,most který nás málem neunesl a hodně pěkných galánek (málem jsme Jamese neudrželi!) ,
ale nakonec jsme se dostaly ke břehu řeky.Museli jsme jít pomalu a potichu aby nás nenašli zlé síly.Po 50 metrech jsme oběvily portál s nápisem 1945.Zde jsme si nazuly holínky vzaly baterky
a rozdělily jsme se na 3 skupiny.Všechny skupiny vedl náš průvodce ,,James s velkou kládou\".Já šel s druhou skupinou, půjčil jsme si Bigovi supergumáky a uzavíral jsem naši skupinu.Podíval jsem se nad sebe
a docela jsem se lekl ,protože nademnou se to hemžilo mnoha zimujícími pavouky jejich těla byla zakulená do klubíček o velikosti lískového ořechu!.Šel jsem dále a strop byl čím dál níže a voda čím dál teplejší.
Uviděl jsem schody a kouknu se nad sebe a co nevidim!Nademnou byla hlava zombího!.Rači jsem dohnal skupinu.Vylezli jsme obři skluzavku/schody a došli sme na konec tunelu kde sme našli kešku.
Část kešky se nám podařilo potopit do vody ,ale James ,,Veliký\" se ponořil a vylovil ji! Dozvěděli jsme se že jsme pod HB nádražím.Když jsem se vracel z5 a díval jsem se na strop na ty pavoučky napadlo mě
,že se Heri bojí pavouků!To sem si samozřejmě nemohl nechat ujít a tak jsem šel podruhé.Dal jsem Herimu Bigovi superholinky a ja sam si obul tenisky a vyhrnul nohavice (no nemohl sem si to nechat ujit ne? :D)
Heri vešel do tunelu nic netušíc a až tak v čtvrtině tohoto 700 metroveho tunelu sem mu řekl že se nad ním nachází jeho největší můra --> pavouci! :D. Celou cestu se pak krčil takže ušel tak kilometr v poloze
,,vystrašený ježek\" :D. Po cestě z5 z mé druhé výpravy nám tajemný zombík daroval pytlík z dárky.Po východu z tunelu se všichni připravili na cestu a šli jsme rychlím krokem na vlakové nádraží.
Já a James ,,náš Pán\" sme běžely koupit lístky do ZR.Stihly jsme to tak tak.Ve vlaku jsme roztály a během chvilky už bylo ukončení této pěkné a tajemné akce na Žďárském nádraží.
Ať žije James! KONEC ;)

Komix

Sepsal: Čely

< Zpět do kronik | Galerie Fotek